Zvedl noviny,

které držel v ruce, a nepřátelsky se na ně podíval. Nadpisy se táhly přes celou první stránku, tiskařská čerň z nich jen křičela, ale text pod nimi neříkal celkem nic.
"Cituji," začal Hammar."Je to zločin století, říká zkušený vyšetřovatel vražd Gunvald Larsson ze stockholmské kriminální policie a dodává: Byl to nejhrůznější pohled, jaký jsem kdy zažil. Dva vykřičníky."
Gunvald Larsson se opřel o lenoch židle a nespokojeně svraštil obočí.
"A jsi tu v pěkné společnosti." dodal Hammar."Ministr spravedlnosti se taky vyznamenal. Vlna nezákonnosti a násilnictví musí být zastavena. Policie na tento případ soustředí veškeré personální i technické síly, jimiž disponuje, aby byl pachatel vypátrán."
Hammar se rozhlédl po místnosti a řekl:
"A tohle jsou ty veškeré síly, jimiž policie disponuje."
Martin Beck se vysmrkal.
"Už v této chvíli je do pátrání zapojena stovka nejzkušenějších kriminalistů a expertů z celé země," pokračoval v předčítání Hammar z dalších novin."Je to největší soustředění sil v dějinách naší kriminalistiky."
Kollberg vzdychl a zajel si rukou do vlasů.
"Politikové," zamumlal Hammar.
Hodil noviny na stůl a zeptal se:"Kde je Melander?"
"U psychologů," řekl Kollberg. A Rönn?"
"V nemocnici."
"Je tam něco nového?"
Martin Beck zavrtěl hlavou.
"Pořád ho operují."
"Tak si uděláme rekonstrukci," řekl Hammar.
Kollberg si mezi svými papíry vybral několik listů.
"Autobus vyjel z Bellmansro asi tak v deset," řekl.
"Asi tak?"
"Díky demonstraci na Pobřežní třídě se jízdní řád posunul.
Několik autobusů uvízlo v přeplněných ulicích, nebo zase v ulicích, které policie uzavřela, takže nastalo velké zpoždění a řidiči dostali příkaz vyjíždět z konečných stanic hned po příjezdu a ne podle jízdního řádu."